Translate

čtvrtek 24. srpna 2017

Zase jednou barvím

Po dvou kurzech barvení látek jsem opět dostala chuť zažít ten pocit nadšení a zvědavosti, když nalévám barvu na látku a sleduji, co z toho bude. Viděla jsem ho u účastnic kurzu a vzpomněla si na něj. Problém ale je, že mě po těch letech barvení zase už tak nic moc nepřekvapí. A dokonce bych řekla, že občas cítím i trochu zklamání.

Chtěla jsem vyzkoušet nové barvy, které ještě nemám v repertoáru, tak jsem si v obchodě při nákupu barev na kurz přihodila do košíku ještě malinovou a kobaltovou. Doma jsem měla ještě lesní zelenou, kterou jsem už sice barvila pro synovce tričko, ale neudělala jsem si z ní tónování. A ještě jsem vytáhla jasně modrou, se kterou jsem už sice tónování dělala, ale na látku mizerné kvality, takže jsem ji ani do svého vzorníku nepoužila.  U těchto čtyř barev jsem se rozhodla udělat tónování a těšila jsem se, jak budu mít pěkné nové odstíny, které budu moci využít ve své tvorbě.

Když jsem s barvením začínala, což už je pár let, tak bylo u nás možné koupit jen několik barev. Rozhodně v nabídce chyběla spousta barev, které bylo možné koupit v zahraničí. Nejdříve jsem tedy pracovala s barvami, které byly k dostání v našich obchodech. Tónovala jsem a pak jsem taky hodně míchala. Nestačila mi nabídka hnědé (burgundská a čokoládová), tak jsem míchala modrou a oranžovou a čekala, co z toho vyjde. Chtěla jsem fialovou, tak jsem míchala modrou a červenou. A tak dále a tak dále. A díky těmto pokusům jsem dostala různé odstíny zelených, oranžových, fialových, hnědých a jiných barev. Stále mi to ovšem nestačilo, tak jsem objednala něco ze zahraničí. Zvolila jsem Německo, i když za částku, co jsem zaplatila za dopravu, bych si mohla nakoupit spoustu dalších barev. Ty tu ale v té době v nabídce nebyly. Díky zahraniční objednávce jsem objevila barvu Pearl Grey (tu jsem teď ale v nabídce barev Jacquard nenašla), ale hlavně Cerulean Blue, kterou mám moc ráda a ráda ji používám. Skvěle se doplňuje třeba s bronzovou, kterou už je možné koupit i zde a která rozšířila mou zásobu hnědých a béžových odstínů.

A teď k tomu zklamání. Jak můžu cítit zklamání? Zcela jednoduše. Koupím si novou barvu, těším se na nové odstíny a dostanu podobné těm, co už díky míchání barev dávno mám. Z těch čtyř, které jsem teď barvila, je lesní zelená dost podobná zelenomodré, malinová zase magentě a také těm, co mám míchané, kobaltová se mi moc nelíbí a je něco mezi noční modrou a námořnickou modrou, no a zářivě modrá? Tak ta mě zklamala nejvíc. Asi proto, že jsem od ní měla velká očekávání. V mokrém stavu vypadal úžasně. Taková ta sytá zářivá modrá, kterou ve svém repertoáru nemám a hodila by se mi. Ovšem po praní jsem z pračky vytáhla šest světle modrých látek, u kterých mezi nejtmavší a nejsvětlejší není příliš velký rozdíl.

Mám takový pocit, že abych ukojila své objevitelské potřeby, budu muset začít míchat ještě více. Nejen dvě, ale tři, čtyři barvy dohromady. Nebo zkoušet nové metody a postupy. Nápady už se rojí v hlavě, tak uvidíme, kdy se přetaví do reality. Určitě se to dozvíte, protože sem samozřejmě dám fotku. Pokud tedy výsledek nepoletí do koše.

A zde jsou výsledky mého popisovaného barvení.








 Hezký den
Jana

Žádné komentáře:

Okomentovat